která nejsou obecně známá, byla zapomenuta a nebo jsou programově tajena :
1. HOSTIVÝ nebo HOSTIBEJK?
Nejstarší mapy pro armádní potřebu zpracovali německy mluvící geodeti, bydlící při měření u místních sedláků u kterých zjišťovali místní názvy, která poněmčovali a nebo vedle německého uváděli i české.
Po vzniku ČSR rozhodlo M.N.O o překladu německých map, mezi nimi i 1: 75 000 ,do češtiny. Do překladů byli zapojeni i kvalifikovaní češtináři a tak nejstarší česká speciálka zná HOSTIVÝ, jak přeložil krásně češtinář, GASTBERG. Kde se vzal BEJK? Jednoduše , německá mapa, analogicky s jinými kopci všude uváděla koncovku -- B E R G. Češi pohybující se kolem německých geodetů slyšeli nějakým jejich dialektem komolené B - E/J/ - G/K/ , když se R jako v angličtině stalo nezřetelným, byl na světě odporný zmetek, na který je mnoho místních vzdělanců dokonce hrdo. V muzeu se dokonce říká ...asi tam měli nějakého BEJKA...... Myslím, že úcta k češtině vyžaduje rehabilitaci HOSTIVÉHO, i když dnešní zhrublý jazyk si sadisticky libuje v provokativních mazanostech jako třeba název kapely ZTOHOVEN.
2. Badatel pan Fencl si spočítá na tabuli v muzeu na turistické mapě přesně KOLIKA VĚTVEMI transkontinentální cesta přecházela za tisíciletí své existence údolí kralupských potoků. Uvedl jsem TŘI , brodem pod HŮRKOU, LIDOVÝM NÁMĚSTÍM a NA HRÁZI V MIKOVICÍCH a napočítá jich ŠEST . Na jeho požádání mu je příležitostně obtáhnu fixkou.
3. Dále jen stručně :
transkontinentální cesta jdoucí Kralupami /nazývaná v určité době i LUŽICKÁ/, má všechny atributy pradávné obchodní a otrokářské cesty, odstup nejstarších sídel o cca 500 m /cesta byla nebezpečná a pohled na karavany svázaných otroků nebyl nic povznášejícího.
Hlásky sledující pohyb na cestě, Roudnice jedna , stále existující,
Mikovice dvě, zbourané.
Místo pro signální oheň -- FEUERSTEIN na HOSTIVÉM,
Bohatý sakrální doprovod nahrazující pohanská božstva.
Mosty a brody, hluboké úvozy /na př. za chatou pana Fencla nad
Lobčí....
STARÉ STEZKY EVROPSKÉ. o.p.s.
ing. Jiří Majrich
ředit
2025 ©